Zúčastnění

BasicZone

Meďan

RÁJ 2011 - Každoročně tradiční týdenní vandr. Jak název napovídá, tak napovídá špatně letos jsme v Ráji nebyli. Byli jsme na Sázavě, ale přesto to byl Ráj jestli si rozumíme.

Naše putování začalo srazem na Praze Smíchov pak přesunem na Hlavák a rychlíkem do Ždáru nad Sázavou. Když jsme vystoupili tak už jen nemrholilo jako v Praze ale spíš pršelo takže moc hezký začátek. Než jsme došli na náměstí abychom jsme koupili mapu tak pršet přestalo a od té chvíle až do doby co jsme přišli na Brdy taky nezačalo. Výše jsem napsal že letos naším cílem bylo zdolat několik kilometrů podél řeky Sázavy ovšem ač se startovní město jmenuje Ždár nad Sázavou tak ta je od něho pěkně daleko. Čekal nás asi den cesty než jsme ji prvně spatřili.

Cesta dlouhá a aby jsme tu Sázavu vůbec našli musela se Naším společníkem na příštích 5 dní stát červená turistická značka (SPZka) takže mapu jsme skoro nepotřebovali. Kilometry zcela nenásilně plynuli pod našima kanadama při diskuzi okolo aut a svítilen Maglite a Fénix až jsme narazili na podivnou plastiku uprostřed pole byl jím šnek a to jako že mega šnek, pár foteček a pak hurá dál. Další zastávkou se stal park s houpačkama a záhy další plastika mamuta a že už vymřeli. Potom mnoho kilometrů až na pomezí Moravy a Čech cetou jsme ještě narazili na jednu dobrou hospůdku kde měli divný pivo jménem Rebel a pak na opuštěnej kombajn to Bořka samozřejmě nenechalo klidným, Byla už hluboká noc a mi při školeni o svítivosti baterky Fenix hledali plac na spaní... po strastiplném hledání se nakonec podařilo a spalo se nad míru spokojeně teda až na ty smradlavý houby. Druhý den probíhal v duchu předchozího plánu dojít k Sázavě a pak jit kolem ní. Po cestě jsme ochutnali snad nejhorší pivo který kdy Spatřilo světlo světa i Bořek ho nechtěl pít a radši si dal kofolu. Zdárně jsme dorazili do Přibyslavi kde jsem jsem zaručeně měl tu největší točenou zmrzlinu a jen za 18Kč a navíc jí točili dvě super kočandy. a pak už skoro za rohem byla ta vysněná Sázava, pravda představa byla trochu jiná takový větší blátem zakalený potok s nehezkejma břehama. Ušli jsme poměrně kus cesty padla noc a byl čas najít místo na spaní, co musím říct že snad každou noc jsme nedělali 2 hod. nic jinýho než že jsme hledali rovný plac 2x2 metry, takový prostě v okolí Sázavy nejsou. Když jsme ho konečně našli tak na něm bylo vosí hnízdo a protože byla tma a vosy připitomělý tak nejprve Chrasťu pak Bořka a nakonec i mě obdařili píchancema.

Další den jsme dorazili do Stvořidel kde jsme potkali borce spíš teda kmety co velmi dobře znají Brdy a kempy na nich pokec se tróóóchu protáhnul, ale nebránil v tom dojít až do Kácova kde podle Bořka je Pivovar, a nutno dodat že pivo bylo výborný navíc krásná obsluha. Takový spaní jaký jsme našli lehce upraveni z pivovaru snad ani nejde vyprávět a ráno nás tak jako už každý rok vzbudili dřevorubci, v to ráno se k nám přidal Daník. A zapojil se přímo velkolepě nejen že nás našel v lese podle SMS kterou jsme mu ráno ve značné opilosti poslali ale hlavně přinesl snídani do spacáku což byla paráda. odpoledne Nás čekal přesun do Soběšína na splav kde jsme se parádně vykoupali a pak vlakem do Ratají nad Sázavou tady jsme v místním kiosku celé putování na Sázavě velkolepě ukončili. Chrasťa si pučil kytaru a už to jelo. Následovalo klasicky hledání místa na spaní, ač jsme mysleli že spíme hluboko v lese tak tomu zase nebylo ranní rozčarování když jsme spali 30m od silnice, přísahám že večer tam zaručeně nebyla, říkal Daník když hledal plac s Chrasťovou superbaterkou. Ráno na vlak a zrychlený vlakový přesun do Řevnic na koupačku ve splavu příjemně jsme se v místní hospůdce připravili na cestu do Haloun, nevím čím to je ale rok od roku jsme rychlejší byli jsme tam coby dup pak jsme dál šplhali na hřeben Brd, aby jsme následně spadli domů na Mech musím podotknout že v tu dobu byli na Brdech potopy který nepamatuju, takže celou cestu jsme vlastně prakticky šli v potoce (zlatý kanady) i když se v nich dělají puchejře.

Když jsme to na mapě sečetli celkem jsme v lese byli 5 nocí a to ani jednou nepršelo vypili asi sud piva a k tomu ušli 76,5km  navíc závěrečnou štaci Řevnice-Mech za 2hod a 22min což je nový rekord. A hádejte kam pojedeme příští rok.................